पाशुपतसूत्रम्
॥ ॐ श्रीसच्चिदानन्दाय नमः ॥
अथ श्रीलकुलीशकृतं पाशुपतसूत्रम् ।
प्रथमोऽध्यायः ।
॥ पदार्थोपन्यासः ॥
अथातः पशुपतेः पाशुपतं योगविधिं व्याख्यास्यामः ॥ १.१ ॥
॥ भस्मप्रकरणम् एवं यमप्रकरणम् ॥
भस्मना त्रिषवणं स्नायीत ॥ १.२ ॥
भस्मनि शयीत ॥ १.३ ॥
अनुस्नानम् ॥ १.४ ॥
निर्माल्यम् ॥ १.५ ॥
लिङ्गधारी ॥ १.६ ॥
आयतनवासी ॥ १.७ ॥
हसितगीतनृत्तडुण्डुङ्कारनमस्कारजप्योपहारेणोपतिष्ठेत् ॥ १.८ ॥
महादेवस्य दक्षिणामूर्तेः ॥ १.९ ॥
॥ आयतनप्रकरणम् ॥
एकवासाः ॥ १.१० ॥
अवासा वा ॥ १.११ ॥
मूत्रपुरीषं नावेक्षेत्॥ १.१२ ॥
स्त्रीशूद्रं नाभिभाषेत्॥ १.१३ ॥
यद्यवेक्षेद्यद्यभिभाषेत् ॥ १.१४ ॥
उपस्पृश्य ॥ १.१५ ॥
प्राणायामं कृत्वा ॥ १.१६ ॥
रौद्रीं गायत्रीं बहुरूपीं वा जपेत् ॥ १.१७ ॥
अकलुषमतेः ॥ १.१८ ॥
चरतः ॥ १.१९ ॥
ततोऽस्य योगः प्रवर्तते ॥ १.२० ॥
॥ आधिकारिकम् ऐश्वर्यप्रकरणम् ॥
दर्शनश्रवणमननविज्ञानानि चास्य प्रवर्तन्ते ॥ १.२१ ॥
सर्वज्ञता ॥ १.२२ ॥
मनोजवित्वम् ॥ १.२३ ॥
कामरूपित्वम् ॥ १.२४ ॥
विकरणः ॥ १.२५ ॥
धर्मित्वं च ॥ १.२६ ॥
॥ षट्सूत्रीप्रकरणम् ॥
सर्वे चास्य वश्या भवन्ति ॥ १.२७ ॥
सर्वेषां चावश्यो भवति ॥ १.२८ ॥
सर्वांश्चाविशति ॥ १.२९ ॥
सर्वेषां चानावेश्यो भवति ॥ १.३० ॥
सर्वे चास्य वध्या भवन्ति ॥ १.३१ ॥
सर्वेषां चावध्यो भवति ॥ १.३२ ॥
॥ ऐश्वर्यनित्यत्वप्रकरणम् ॥
अभीतः ॥ १.३३ ॥
अक्षयः ॥ १.३४ ॥
अजरः ॥ १.३५ ॥
अमरः ॥ १.३६ ॥
सर्वत्र चाप्रतिहतगतिर्भवति ॥ १.३७ ॥
इत्येतैर्गुणैर्युक्तो भगवतो महादेवस्य महागणपतिर्भवति ॥ १.३८ ॥
॥ सद्योऽजातमन्त्रप्रकरणम् ॥
अत्रेदं ब्रह्म जपेत् ॥ १.३९ ॥
सद्योऽजातं प्रपद्यामि ॥ १.४० ॥
सद्योऽजाताय वै नमः ॥ १.४१ ॥
भवे भवे नातिभवे ॥ १.४२ ॥
भजस्व माम् ॥ १.४३ ॥
भवोद्भवः ॥ १.४४ ॥
द्वितीयोऽध्यायः ।
॥ आधिकारिकं कार्यकारणप्रकरणम् ॥
वामः ॥ २.१ ॥
देवस्य ॥ २.२ ॥
ज्येष्ठस्य ॥ २.३ ॥
रुद्रस्य ॥ २.४ ॥
कलितासनम् ॥ २.५ ॥
सार्वकामिक इत्याचक्षते ॥ २.६ ॥
॥ आनुषङ्गकं कार्यकारणप्रकरणम् ॥
अमङ्गलं चात्र मङ्गलं भवति ॥ २.७ ॥
अपसव्यं च प्रदक्षिणम् ॥ २.८ ॥
तस्मादुभयथा यष्टव्यः ॥ २.९ ॥
देववत्पितृवच्च ॥ २.१० ॥
उभयं तु रुद्रे देवाः पितरश्च ॥ २.११ ॥
॥ चर्याप्रकरणम् ॥
हर्षाप्रमादी ॥ २.१२ ॥
चर्यायां चर्यायाम् ॥ २.१३ ॥
माहात्म्यमवाप्नोति ॥ २.१४ ॥
अतिदत्तमतीष्टम् ॥ २.१५ ॥
अतितप्तं तपस्तथा ॥ २.१६ ॥
अत्यागतिं गमयते ॥ २.१७ ॥
तस्मात् ॥ २.१८ ॥
भूयस्तपश्चरेत् ॥ २.१९ ॥
नान्यभक्तिस्तु शङ्करे ॥ २.२० ॥
॥ वामदेवमन्त्रप्रकरणम् ॥
अत्रेदं ब्रह्म जपेत् ॥ २.२१ ॥
वामदेवाय नमो ज्येष्ठाय नमो रुद्राय नमः ॥ २.२२ ॥
कालाय नमः ॥ २.२३ ॥
कलविकरणाय नमः ॥ २.२४ ॥
बलप्रमथनाय नमः ॥ २.२५ ॥
सर्वभूतदमनाय नमः ॥ २.२६ ॥
मनोऽमनाय नमः ॥ २.२७ ॥
तृतीयोऽध्यायः ।
॥ विधिप्रकरणम् ॥
अव्यक्तलिङ्गी ॥ ३.१ ॥
व्यक्ताचारः ॥ ३.२ ॥
अवमतः ॥ ३.३ ॥
सर्वभूतेषु ॥ ३.४ ॥
परिभूयमानश्चरेत् ॥ ३.५ ॥
अपहतपाप्मा ॥ ३.६ ॥
परेषां परिवादात् ॥ ३.७ ॥
पापं च तेभ्यो ददाति ॥ ३.८ ॥
सुकृतं च तेषामादत्ते ॥ ३.९ ॥
तस्मात् ॥ ३.१० ॥
प्रेतवच्चरेत् ॥ ३.११ ॥
क्राथेत वा ॥ ३.१२ ॥
स्पन्देत वा ॥ ३.१३ ॥
मण्टेत वा ॥ ३.१४ ॥ (मन्देत वा)
शृङ्गारेत वा ॥ ३.१५ ॥
अपितत्कुर्यात् ॥ ३.१६ ॥
अपितद्भाषेत् ॥ ३.१७ ॥
येन परिभवं गच्छेत् ॥ ३.१८ ॥
परिभूयमानो हि विद्वान्कृत्स्नतपा भवति ॥ ३.१९ ॥
॥ अघोरमन्त्रप्रकरणम् ॥
अत्रेदं ब्रह्म जपेत् ॥ ३.२० ॥
अघोरेभ्यः ॥ ३.२१ ॥
अथ घोरेभ्यः ॥ ३.२२ ॥
घोरघोरतरेभ्यश्च ॥ ३.२३ ॥
सर्वेभ्यः ॥ ३.२४ ॥
शर्वसर्वेभ्यः ॥ ३.२५ ॥
नमस्ते अस्तु रुद्ररूपेभ्यः ॥ ३.२६ ॥
चतुर्थोऽध्यायः ।
॥ विद्याज्ञानप्रकरणम् ॥
गूढविद्या तप आनन्त्याय प्रकाशते ॥ ४.१ ॥
गूढव्रतः ॥ ४.२ ॥
गूढपवित्रवाणिः ॥ ४.३ ॥
सर्वाणि द्वाराणि पिधाय ॥ ४.४ ॥
बुद्ध्या ॥ ४.५ ॥
॥ आधिकारिकम् असन्मानचरिप्रकरणम् ॥
उन्मत्तवदेको विचरेत लोके ॥ ४.६ ॥
कृतान्नमुत्सृष्टमुपाददीत ॥ ४.७ ॥
उन्मत्तो मूढ इत्येवं मन्यन्ते इतरे जनाः ॥ ४.८ ॥
॥ आनुषङ्गिकं असन्मानचरिप्रकरणम् ॥
असन्मानो हि यन्त्राणां सर्वेषामुत्तमः स्मृतः ॥ ४.९ ॥
इन्द्रो वा अग्रे असुरेषु पाशुपतमचरत् ॥ ४.१० ॥
स तेषामिष्टापूर्तमादत्त ॥ ४.११ ॥
मायया सुकृतया समविन्दत ॥ ४.१२ ॥
निन्दा ह्येषानिन्दा तस्मात् ॥ ४.१३ ॥
निन्द्यमानश्चरेत् ॥ ४.१४ ॥
अनिन्दितकर्मा ॥ ४.१५ ॥
सर्वविशिष्टोऽयं पन्थाः ॥ ४.१६ ॥
सत्पथः ॥ ४.१७ ॥
कुपथास्त्वन्ये ॥ ४.१८ ॥
अनेन विधिना रुद्रसमीपं गत्वा ॥ ४.१९ ॥
न कश्चिद्ब्राह्मणः पुनरावर्तते ॥ ४.२० ॥
॥ तत्पुरुषमन्त्रप्रकरणम् ॥
अत्रेदं ब्रह्म जपेत् ॥ ४.२१ ॥
तत्पुरुषाय विद्महे ॥ ४.२२ ॥
महादेवाय धीमहि ॥ ४.२३ ॥
तन्नो रुद्रः प्रचोदयाथत् ॥ ४.२४ ॥
पञ्चमोऽध्यायः ।
॥ योगिलक्षणम् ॥
असङ्गः ॥ ५.१ ॥
योगी ॥ ५.२ ॥
नित्यात्मा ॥ ५.३ ॥
अजः ॥ ५.४ ॥
मैत्रः ॥ ५.५ ॥
अभिजायते ॥ ५.६ ॥
इन्द्रियाणामभिजयात् ॥ ५.७ ॥
रुद्रः प्रोवाच तावत् ॥ ५.८ ॥
॥ शून्यागारगुहाप्रकरणम् ॥
शून्यागारगुहावासी ॥ ५.९ ॥
देवनित्यः ॥ ५.१० ॥
जितेन्द्रियः ॥ ५.११ ॥
षण्मासान्नित्ययुक्तस्य ॥ ५.१२ ॥
भूयिष्ठं सम्प्रवर्तते ॥ ५.१३ ॥
भैक्ष्यम् ॥ ५.१४ ॥
पात्रागतम् ॥ ५.१५ ॥
॥ योगपदार्थप्रकरणम् ॥ (योगविषयक वस्तु प्रकरणम्)
मांसमदुष्यं लवणेन वा ॥ ५.१६ ॥
आपो वापि यथाकालमश्नीयादनुपूर्वशः ॥ ५.१७ ॥
गोधर्मा मृगधर्मा वा ॥ ५.१८ ॥
अद्भिरेव शुचिर्भवेत् ॥ ५.१९ ॥
सिद्धयोगी न लिप्यते कर्मणा पातकेन वा ॥ ५.२० ॥
ऋचमिष्टामधीयीत गायत्रीमात्मयन्त्रितः ॥ ५.२१ ॥
रौद्रीं वा बहुरूपीं वा ॥ ५.२२ ॥
अतो योगः प्रवर्तते ॥ ५.२३ ॥
ओङ्कारमभिध्यायीत ॥ ५.२४ ॥
हृदि कुर्वीत धारणाम् ॥ ५.२५ ॥
ऋषिर्विप्रो महानेषः ॥ ५.२६ ॥
वाग्विशुद्धः ॥ ५.२७ ॥
महेश्वरः ॥ ५.२८ ॥
॥ दुःखान्तप्रकरणम् ॥
(.....) ॥ ५.२९ ॥
श्मशानवासी ॥ ५.३० ॥
धर्मात्मा ॥ ५.३१ ॥
यथालब्धोपजीवकः ॥ ५.३२ ॥
लभते रुद्रसायुज्यम् ॥ ५.३३ ॥
सदा रुद्रमनुस्मरेत् ॥ ५.३४ ॥
छित्त्वा दोषाणां हेतुजालस्य मूलम् ॥ ५.३५ ॥
बुद्ध्या ॥ ५.३६ ॥
सञ्चित्तम् ॥ ५.३७ ॥
स्थापयित्वा च रुद्रे ॥ ५.३८ ॥
एकः क्षेमी सन्वीतशोकः ॥ ५.३९ ॥
अप्रमादी गच्छेद्दुःखानामन्तं ईशप्रसादात् ॥ ५.४० ॥
॥ ईशानमन्त्रप्रकरणम् ॥
अत्रेदं ब्रह्म जपेत् ॥ ५.४१ ॥
ईशानः सर्वविद्यानाम् ॥ ५.४२ ॥
ईश्वरः सर्वभूतानाम् ॥ ५.४३ ॥
ब्रह्मणोऽधिपतिर्ब्रह्मा ॥ ५.४४ ॥
शिवो मे अस्तु ॥ ५.४५ ॥
सदा ॥ ५.४६ ॥
शिवः ॥ ५.४७ ॥
इति श्रीलकुलीशकृतं पाशुपतसूत्रम् ।
॥ शुभम् ॥
KāravaṇaMāhātmyam कारवणमाहात्म्यम्; that describes about the birth of Lakulīśa लकुलीश / Lakuṭīśa लकुटीश who is considered as one of the 18 Avatāra १८ अवतार of Śiva शिव closely related to the Pāśupata Sampradāya पाशुपत सम्प्रदाय, can be accessed from the respective link given below.
The prakaraNam-s pertain to the Kaundinya Bhashya, and their placement occurs with some differences amongst the various publications. These have been marked here for ease of reference.
Sutra 5.29 is reported as missing in some publications, which therefore have the last Sutra numbered as 5.47; while other publications have concluding Sutra numbered as 5.46.
Encoded and proofread by Ruma Dewan
% Text title : Pashupata Sutram
% File name : pAshupatasUtram.itx
% itxtitle : pAshupatasUtram
% engtitle : pAshupatasUtram
% Category : shiva, sUtra
% Location : doc_shiva
% Sublocation : shiva
% Language : Sanskrit
% Subject : philosophy/hinduism/religion
% Transliterated by : Ruma Dewan
% Proofread by : Ruma Dewan
% Description/comments : Shaiva Agama Tantra, Pashupata Shaiva Yoga
% Indexextra : (Scans 1, 2, 3, kAravaNamAhAtmyam)
% Latest update : September 2, 2025
% Send corrections to : sanskrit at cheerful dot c om
% Site access : https://sanskritdocuments.org
pāśupatasūtram
|| oṃ śrīsaccidānandāya namaḥ ||
atha śrīlakulīśakṛtaṃ pāśupatasūtram |
prathamo'dhyāyaḥ |
|| padārthopanyāsaḥ ||
athātaḥ paśupateḥ pāśupataṃ yogavidhiṃ vyākhyāsyāmaḥ || 1.1 ||
|| bhasmaprakaraṇam evaṃ yamaprakaraṇam ||
bhasmanā triṣavaṇaṃ snāyīta || 1.2 ||
bhasmani śayīta || 1.3 ||
anusnānam || 1.4 ||
nirmālyam || 1.5 ||
liṅgadhārī || 1.6 ||
āyatanavāsī || 1.7 ||
hasitagītanṛttaḍuṇḍuṅkāranamaskārajapyopahāreṇopatiṣṭhet || 1.8 ||
mahādevasya dakṣiṇāmūrteḥ || 1.9 ||
|| āyatanaprakaraṇam ||
ekavāsāḥ || 1.10 ||
avāsā vā || 1.11 ||
mūtrapurīṣaṃ nāvekṣet|| 1.12 ||
strīśūdraṃ nābhibhāṣet|| 1.13 ||
yadyavekṣedyadyabhibhāṣet || 1.14 ||
upaspṛśya || 1.15 ||
prāṇāyāmaṃ kṛtvā || 1.16 ||
raudrīṃ gāyatrīṃ bahurūpīṃ vā japet || 1.17 ||
akaluṣamateḥ || 1.18 ||
carataḥ || 1.19 ||
tato'sya yogaḥ pravartate || 1.20 ||
|| ādhikārikam aiśvaryaprakaraṇam ||
darśanaśravaṇamananavijñānāni cāsya pravartante || 1.21 ||
sarvajñatā || 1.22 ||
manojavitvam || 1.23 ||
kāmarūpitvam || 1.24 ||
vikaraṇaḥ || 1.25 ||
dharmitvaṃ ca || 1.26 ||
|| ṣaṭsūtrīprakaraṇam ||
sarve cāsya vaśyā bhavanti || 1.27 ||
sarveṣāṃ cāvaśyo bhavati || 1.28 ||
sarvāṃścāviśati || 1.29 ||
sarveṣāṃ cānāveśyo bhavati || 1.30 ||
sarve cāsya vadhyā bhavanti || 1.31 ||
sarveṣāṃ cāvadhyo bhavati || 1.32 ||
|| aiśvaryanityatvaprakaraṇam ||
abhītaḥ || 1.33 ||
akṣayaḥ || 1.34 ||
ajaraḥ || 1.35 ||
amaraḥ || 1.36 ||
sarvatra cāpratihatagatirbhavati || 1.37 ||
ityetairguṇairyukto bhagavato mahādevasya mahāgaṇapatirbhavati || 1.38 ||
|| sadyo'jātamantraprakaraṇam ||
atredaṃ brahma japet || 1.39 ||
sadyo'jātaṃ prapadyāmi || 1.40 ||
sadyo'jātāya vai namaḥ || 1.41 ||
bhave bhave nātibhave || 1.42 ||
bhajasva mām || 1.43 ||
bhavodbhavaḥ || 1.44 ||
dvitīyo'dhyāyaḥ |
|| ādhikārikaṃ kāryakāraṇaprakaraṇam ||
vāmaḥ || 2.1 ||
devasya || 2.2 ||
jyeṣṭhasya || 2.3 ||
rudrasya || 2.4 ||
kalitāsanam || 2.5 ||
sārvakāmika ityācakṣate || 2.6 ||
|| ānuṣaṅgakaṃ kāryakāraṇaprakaraṇam ||
amaṅgalaṃ cātra maṅgalaṃ bhavati || 2.7 ||
apasavyaṃ ca pradakṣiṇam || 2.8 ||
tasmādubhayathā yaṣṭavyaḥ || 2.9 ||
devavatpitṛvacca || 2.10 ||
ubhayaṃ tu rudre devāḥ pitaraśca || 2.11 ||
|| caryāprakaraṇam ||
harṣāpramādī || 2.12 ||
caryāyāṃ caryāyām || 2.13 ||
māhātmyamavāpnoti || 2.14 ||
atidattamatīṣṭam || 2.15 ||
atitaptaṃ tapastathā || 2.16 ||
atyāgatiṃ gamayate || 2.17 ||
tasmāt || 2.18 ||
bhūyastapaścaret || 2.19 ||
nānyabhaktistu śaṅkare || 2.20 ||
|| vāmadevamantraprakaraṇam ||
atredaṃ brahma japet || 2.21 ||
vāmadevāya namo jyeṣṭhāya namo rudrāya namaḥ || 2.22 ||
kālāya namaḥ || 2.23 ||
kalavikaraṇāya namaḥ || 2.24 ||
balapramathanāya namaḥ || 2.25 ||
sarvabhūtadamanāya namaḥ || 2.26 ||
mano'manāya namaḥ || 2.27 ||
tṛtīyo'dhyāyaḥ |
|| vidhiprakaraṇam ||
avyaktaliṅgī || 3.1 ||
vyaktācāraḥ || 3.2 ||
avamataḥ || 3.3 ||
sarvabhūteṣu || 3.4 ||
paribhūyamānaścaret || 3.5 ||
apahatapāpmā || 3.6 ||
pareṣāṃ parivādāt || 3.7 ||
pāpaṃ ca tebhyo dadāti || 3.8 ||
sukṛtaṃ ca teṣāmādatte || 3.9 ||
tasmāt || 3.10 ||
pretavaccaret || 3.11 ||
krātheta vā || 3.12 ||
spandeta vā || 3.13 ||
maṇṭeta vā || 3.14 || (mandeta vā)
śaṛṅgāreta vā || 3.15 ||
apitatkuryāt || 3.16 ||
apitadbhāṣet || 3.17 ||
yena paribhavaṃ gacchet || 3.18 ||
paribhūyamāno hi vidvānkṛtsnatapā bhavati || 3.19 ||
|| aghoramantraprakaraṇam ||
atredaṃ brahma japet || 3.20 ||
aghorebhyaḥ || 3.21 ||
atha ghorebhyaḥ || 3.22 ||
ghoraghoratarebhyaśca || 3.23 ||
sarvebhyaḥ || 3.24 ||
śarvasarvebhyaḥ || 3.25 ||
namaste astu rudrarūpebhyaḥ || 3.26 ||
caturtho'dhyāyaḥ |
|| vidyājñānaprakaraṇam ||
gūḍhavidyā tapa ānantyāya prakāśate || 4.1 ||
gūḍhavrataḥ || 4.2 ||
gūḍhapavitravāṇiḥ || 4.3 ||
sarvāṇi dvārāṇi pidhāya || 4.4 ||
buddhyā || 4.5 ||
|| ādhikārikam asanmānacariprakaraṇam ||
unmattavadeko vicareta loke || 4.6 ||
kṛtānnamutsṛṣṭamupādadīta || 4.7 ||
unmatto mūḍha ityevaṃ manyante itare janāḥ || 4.8 ||
|| ānuṣaṅgikaṃ asanmānacariprakaraṇam ||
asanmāno hi yantrāṇāṃ sarveṣāmuttamaḥ smṛtaḥ || 4.9 ||
indro vā agre asureṣu pāśupatamacarat || 4.10 ||
sa teṣāmiṣṭāpūrtamādatta || 4.11 ||
māyayā sukṛtayā samavindata || 4.12 ||
nindā hyeṣānindā tasmāt || 4.13 ||
nindyamānaścaret || 4.14 ||
aninditakarmā || 4.15 ||
sarvaviśiṣṭo'yaṃ panthāḥ || 4.16 ||
satpathaḥ || 4.17 ||
kupathāstvanye || 4.18 ||
anena vidhinā rudrasamīpaṃ gatvā || 4.19 ||
na kaścidbrāhmaṇaḥ punarāvartate || 4.20 ||
|| tatpuruṣamantraprakaraṇam ||
atredaṃ brahma japet || 4.21 ||
tatpuruṣāya vidmahe || 4.22 ||
mahādevāya dhīmahi || 4.23 ||
tanno rudraḥ pracodayāthat || 4.24 ||
pañcamo'dhyāyaḥ |
|| yogilakṣaṇam ||
asaṅgaḥ || 5.1 ||
yogī || 5.2 ||
nityātmā || 5.3 ||
ajaḥ || 5.4 ||
maitraḥ || 5.5 ||
abhijāyate || 5.6 ||
indriyāṇāmabhijayāt || 5.7 ||
rudraḥ provāca tāvat || 5.8 ||
|| śūnyāgāraguhāprakaraṇam ||
śūnyāgāraguhāvāsī || 5.9 ||
devanityaḥ || 5.10 ||
jitendriyaḥ || 5.11 ||
ṣaṇmāsānnityayuktasya || 5.12 ||
bhūyiṣṭhaṃ sampravartate || 5.13 ||
bhaikṣyam || 5.14 ||
pātrāgatam || 5.15 ||
|| yogapadārthaprakaraṇam || (yogaviṣayaka vastu prakaraṇam)
māṃsamaduṣyaṃ lavaṇena vā || 5.16 ||
āpo vāpi yathākālamaśnīyādanupūrvaśaḥ || 5.17 ||
godharmā mṛgadharmā vā || 5.18 ||
adbhireva śucirbhavet || 5.19 ||
siddhayogī na lipyate karmaṇā pātakena vā || 5.20 ||
ṛcamiṣṭāmadhīyīta gāyatrīmātmayantritaḥ || 5.21 ||
raudrīṃ vā bahurūpīṃ vā || 5.22 ||
ato yogaḥ pravartate || 5.23 ||
oṅkāramabhidhyāyīta || 5.24 ||
hṛdi kurvīta dhāraṇām || 5.25 ||
ṛṣirvipro mahāneṣaḥ || 5.26 ||
vāgviśuddhaḥ || 5.27 ||
maheśvaraḥ || 5.28 ||
|| duḥkhāntaprakaraṇam ||
(.....) || 5.29 ||
śmaśānavāsī || 5.30 ||
dharmātmā || 5.31 ||
yathālabdhopajīvakaḥ || 5.32 ||
labhate rudrasāyujyam || 5.33 ||
sadā rudramanusmaret || 5.34 ||
chittvā doṣāṇāṃ hetujālasya mūlam || 5.35 ||
buddhyā || 5.36 ||
sañcittam || 5.37 ||
sthāpayitvā ca rudre || 5.38 ||
ekaḥ kṣemī sanvītaśokaḥ || 5.39 ||
apramādī gacchedduḥkhānāmantaṃ īśaprasādāt || 5.40 ||
|| īśānamantraprakaraṇam ||
atredaṃ brahma japet || 5.41 ||
īśānaḥ sarvavidyānām || 5.42 ||
īśvaraḥ sarvabhūtānām || 5.43 ||
brahmaṇo'dhipatirbrahmā || 5.44 ||
śivo me astu || 5.45 ||
sadā || 5.46 ||
śivaḥ || 5.47 ||
iti śrīlakulīśakṛtaṃ pāśupatasūtram |
|| śubham ||
KāravaṇaMāhātmyam kāravaṇamāhātmyam; that describes about the birth of Lakulīśa lakulīśa / Lakuṭīśa lakuṭīśa who is considered as one of the 18 Avatāra 18 avatāra of Śiva śiva closely related to the Pāśupata Sampradāya pāśupata sampradāya, can be accessed from the respective link given below.
The prakaraNam-s pertain to the Kaundinya Bhashya, and their placement occurs with some differences amongst the various publications. These have been marked here for ease of reference.
Sutra 5.29 is reported as missing in some publications, which therefore have the last Sutra numbered as 5.47; while other publications have concluding Sutra numbered as 5.46.
Encoded and proofread by Ruma Dewan
% Text title : Pashupata Sutram
% File name : pAshupatasUtram.itx
% itxtitle : pAshupatasUtram
% engtitle : pAshupatasUtram
% Category : shiva, sUtra
% Location : doc_shiva
% Sublocation : shiva
% Language : Sanskrit
% Subject : philosophy/hinduism/religion
% Transliterated by : Ruma Dewan
% Proofread by : Ruma Dewan
% Description/comments : Shaiva Agama Tantra, Pashupata Shaiva Yoga
% Indexextra : (Scans 1, 2, 3, kAravaNamAhAtmyam)
% Latest update : September 2, 2025
% Send corrections to : sanskrit at cheerful dot c om
% Site access : https://sanskritdocuments.org
పాశుపతసూత్రమ్
॥ ఓం శ్రీసచ్చిదానన్దాయ నమః ॥
అథ శ్రీలకులీశకృతం పాశుపతసూత్రమ్ ।
ప్రథమోఽధ్యాయః ।
॥ పదార్థోపన్యాసః ॥
అథాతః పశుపతేః పాశుపతం యోగవిధిం వ్యాఖ్యాస్యామః ॥ ౧.౧ ॥
॥ భస్మప్రకరణమ్ ఏవం యమప్రకరణమ్ ॥
భస్మనా త్రిషవణం స్నాయీత ॥ ౧.౨ ॥
భస్మని శయీత ॥ ౧.౩ ॥
అనుస్నానమ్ ॥ ౧.౪ ॥
నిర్మాల్యమ్ ॥ ౧.౫ ॥
లిఙ్గధారీ ॥ ౧.౬ ॥
ఆయతనవాసీ ॥ ౧.౭ ॥
హసితగీతనృత్తడుణ్డుఙ్కారనమస్కారజప్యోపహారేణోపతిష్ఠేత్ ॥ ౧.౮ ॥
మహాదేవస్య దక్షిణామూర్తేః ॥ ౧.౯ ॥
॥ ఆయతనప్రకరణమ్ ॥
ఏకవాసాః ॥ ౧.౧౦ ॥
అవాసా వా ॥ ౧.౧౧ ॥
మూత్రపురీషం నావేక్షేత్॥ ౧.౧౨ ॥
స్త్రీశూద్రం నాభిభాషేత్॥ ౧.౧౩ ॥
యద్యవేక్షేద్యద్యభిభాషేత్ ॥ ౧.౧౪ ॥
ఉపస్పృశ్య ॥ ౧.౧౫ ॥
ప్రాణాయామం కృత్వా ॥ ౧.౧౬ ॥
రౌద్రీం గాయత్రీం బహురూపీం వా జపేత్ ॥ ౧.౧౭ ॥
అకలుషమతేః ॥ ౧.౧౮ ॥
చరతః ॥ ౧.౧౯ ॥
తతోఽస్య యోగః ప్రవర్తతే ॥ ౧.౨౦ ॥
॥ ఆధికారికమ్ ఐశ్వర్యప్రకరణమ్ ॥
దర్శనశ్రవణమననవిజ్ఞానాని చాస్య ప్రవర్తన్తే ॥ ౧.౨౧ ॥
సర్వజ్ఞతా ॥ ౧.౨౨ ॥
మనోజవిత్వమ్ ॥ ౧.౨౩ ॥
కామరూపిత్వమ్ ॥ ౧.౨౪ ॥
వికరణః ॥ ౧.౨౫ ॥
ధర్మిత్వం చ ॥ ౧.౨౬ ॥
॥ షట్సూత్రీప్రకరణమ్ ॥
సర్వే చాస్య వశ్యా భవన్తి ॥ ౧.౨౭ ॥
సర్వేషాం చావశ్యో భవతి ॥ ౧.౨౮ ॥
సర్వాంశ్చావిశతి ॥ ౧.౨౯ ॥
సర్వేషాం చానావేశ్యో భవతి ॥ ౧.౩౦ ॥
సర్వే చాస్య వధ్యా భవన్తి ॥ ౧.౩౧ ॥
సర్వేషాం చావధ్యో భవతి ॥ ౧.౩౨ ॥
॥ ఐశ్వర్యనిత్యత్వప్రకరణమ్ ॥
అభీతః ॥ ౧.౩౩ ॥
అక్షయః ॥ ౧.౩౪ ॥
అజరః ॥ ౧.౩౫ ॥
అమరః ॥ ౧.౩౬ ॥
సర్వత్ర చాప్రతిహతగతిర్భవతి ॥ ౧.౩౭ ॥
ఇత్యేతైర్గుణైర్యుక్తో భగవతో మహాదేవస్య మహాగణపతిర్భవతి ॥ ౧.౩౮ ॥
॥ సద్యోఽజాతమన్త్రప్రకరణమ్ ॥
అత్రేదం బ్రహ్మ జపేత్ ॥ ౧.౩౯ ॥
సద్యోఽజాతం ప్రపద్యామి ॥ ౧.౪౦ ॥
సద్యోఽజాతాయ వై నమః ॥ ౧.౪౧ ॥
భవే భవే నాతిభవే ॥ ౧.౪౨ ॥
భజస్వ మామ్ ॥ ౧.౪౩ ॥
భవోద్భవః ॥ ౧.౪౪ ॥
ద్వితీయోఽధ్యాయః ।
॥ ఆధికారికం కార్యకారణప్రకరణమ్ ॥
వామః ॥ ౨.౧ ॥
దేవస్య ॥ ౨.౨ ॥
జ్యేష్ఠస్య ॥ ౨.౩ ॥
రుద్రస్య ॥ ౨.౪ ॥
కలితాసనమ్ ॥ ౨.౫ ॥
సార్వకామిక ఇత్యాచక్షతే ॥ ౨.౬ ॥
॥ ఆనుషఙ్గకం కార్యకారణప్రకరణమ్ ॥
అమఙ్గలం చాత్ర మఙ్గలం భవతి ॥ ౨.౭ ॥
అపసవ్యం చ ప్రదక్షిణమ్ ॥ ౨.౮ ॥
తస్మాదుభయథా యష్టవ్యః ॥ ౨.౯ ॥
దేవవత్పితృవచ్చ ॥ ౨.౧౦ ॥
ఉభయం తు రుద్రే దేవాః పితరశ్చ ॥ ౨.౧౧ ॥
॥ చర్యాప్రకరణమ్ ॥
హర్షాప్రమాదీ ॥ ౨.౧౨ ॥
చర్యాయాం చర్యాయామ్ ॥ ౨.౧౩ ॥
మాహాత్మ్యమవాప్నోతి ॥ ౨.౧౪ ॥
అతిదత్తమతీష్టమ్ ॥ ౨.౧౫ ॥
అతితప్తం తపస్తథా ॥ ౨.౧౬ ॥
అత్యాగతిం గమయతే ॥ ౨.౧౭ ॥
తస్మాత్ ॥ ౨.౧౮ ॥
భూయస్తపశ్చరేత్ ॥ ౨.౧౯ ॥
నాన్యభక్తిస్తు శఙ్కరే ॥ ౨.౨౦ ॥
॥ వామదేవమన్త్రప్రకరణమ్ ॥
అత్రేదం బ్రహ్మ జపేత్ ॥ ౨.౨౧ ॥
వామదేవాయ నమో జ్యేష్ఠాయ నమో రుద్రాయ నమః ॥ ౨.౨౨ ॥
కాలాయ నమః ॥ ౨.౨౩ ॥
కలవికరణాయ నమః ॥ ౨.౨౪ ॥
బలప్రమథనాయ నమః ॥ ౨.౨౫ ॥
సర్వభూతదమనాయ నమః ॥ ౨.౨౬ ॥
మనోఽమనాయ నమః ॥ ౨.౨౭ ॥
తృతీయోఽధ్యాయః ।
॥ విధిప్రకరణమ్ ॥
అవ్యక్తలిఙ్గీ ॥ ౩.౧ ॥
వ్యక్తాచారః ॥ ౩.౨ ॥
అవమతః ॥ ౩.౩ ॥
సర్వభూతేషు ॥ ౩.౪ ॥
పరిభూయమానశ్చరేత్ ॥ ౩.౫ ॥
అపహతపాప్మా ॥ ౩.౬ ॥
పరేషాం పరివాదాత్ ॥ ౩.౭ ॥
పాపం చ తేభ్యో దదాతి ॥ ౩.౮ ॥
సుకృతం చ తేషామాదత్తే ॥ ౩.౯ ॥
తస్మాత్ ॥ ౩.౧౦ ॥
ప్రేతవచ్చరేత్ ॥ ౩.౧౧ ॥
క్రాథేత వా ॥ ౩.౧౨ ॥
స్పన్దేత వా ॥ ౩.౧౩ ॥
మణ్టేత వా ॥ ౩.౧౪ ॥ (మన్దేత వా)
శృఙ్గారేత వా ॥ ౩.౧౫ ॥
అపితత్కుర్యాత్ ॥ ౩.౧౬ ॥
అపితద్భాషేత్ ॥ ౩.౧౭ ॥
యేన పరిభవం గచ్ఛేత్ ॥ ౩.౧౮ ॥
పరిభూయమానో హి విద్వాన్కృత్స్నతపా భవతి ॥ ౩.౧౯ ॥
॥ అఘోరమన్త్రప్రకరణమ్ ॥
అత్రేదం బ్రహ్మ జపేత్ ॥ ౩.౨౦ ॥
అఘోరేభ్యః ॥ ౩.౨౧ ॥
అథ ఘోరేభ్యః ॥ ౩.౨౨ ॥
ఘోరఘోరతరేభ్యశ్చ ॥ ౩.౨౩ ॥
సర్వేభ్యః ॥ ౩.౨౪ ॥
శర్వసర్వేభ్యః ॥ ౩.౨౫ ॥
నమస్తే అస్తు రుద్రరూపేభ్యః ॥ ౩.౨౬ ॥
చతుర్థోఽధ్యాయః ।
॥ విద్యాజ్ఞానప్రకరణమ్ ॥
గూఢవిద్యా తప ఆనన్త్యాయ ప్రకాశతే ॥ ౪.౧ ॥
గూఢవ్రతః ॥ ౪.౨ ॥
గూఢపవిత్రవాణిః ॥ ౪.౩ ॥
సర్వాణి ద్వారాణి పిధాయ ॥ ౪.౪ ॥
బుద్ధ్యా ॥ ౪.౫ ॥
॥ ఆధికారికమ్ అసన్మానచరిప్రకరణమ్ ॥
ఉన్మత్తవదేకో విచరేత లోకే ॥ ౪.౬ ॥
కృతాన్నముత్సృష్టముపాదదీత ॥ ౪.౭ ॥
ఉన్మత్తో మూఢ ఇత్యేవం మన్యన్తే ఇతరే జనాః ॥ ౪.౮ ॥
॥ ఆనుషఙ్గికం అసన్మానచరిప్రకరణమ్ ॥
అసన్మానో హి యన్త్రాణాం సర్వేషాముత్తమః స్మృతః ॥ ౪.౯ ॥
ఇన్ద్రో వా అగ్రే అసురేషు పాశుపతమచరత్ ॥ ౪.౧౦ ॥
స తేషామిష్టాపూర్తమాదత్త ॥ ౪.౧౧ ॥
మాయయా సుకృతయా సమవిన్దత ॥ ౪.౧౨ ॥
నిన్దా హ్యేషానిన్దా తస్మాత్ ॥ ౪.౧౩ ॥
నిన్ద్యమానశ్చరేత్ ॥ ౪.౧౪ ॥
అనిన్దితకర్మా ॥ ౪.౧౫ ॥
సర్వవిశిష్టోఽయం పన్థాః ॥ ౪.౧౬ ॥
సత్పథః ॥ ౪.౧౭ ॥
కుపథాస్త్వన్యే ॥ ౪.౧౮ ॥
అనేన విధినా రుద్రసమీపం గత్వా ॥ ౪.౧౯ ॥
న కశ్చిద్బ్రాహ్మణః పునరావర్తతే ॥ ౪.౨౦ ॥
॥ తత్పురుషమన్త్రప్రకరణమ్ ॥
అత్రేదం బ్రహ్మ జపేత్ ॥ ౪.౨౧ ॥
తత్పురుషాయ విద్మహే ॥ ౪.౨౨ ॥
మహాదేవాయ ధీమహి ॥ ౪.౨౩ ॥
తన్నో రుద్రః ప్రచోదయాథత్ ॥ ౪.౨౪ ॥
పఞ్చమోఽధ్యాయః ।
॥ యోగిలక్షణమ్ ॥
అసఙ్గః ॥ ౫.౧ ॥
యోగీ ॥ ౫.౨ ॥
నిత్యాత్మా ॥ ౫.౩ ॥
అజః ॥ ౫.౪ ॥
మైత్రః ॥ ౫.౫ ॥
అభిజాయతే ॥ ౫.౬ ॥
ఇన్ద్రియాణామభిజయాత్ ॥ ౫.౭ ॥
రుద్రః ప్రోవాచ తావత్ ॥ ౫.౮ ॥
॥ శూన్యాగారగుహాప్రకరణమ్ ॥
శూన్యాగారగుహావాసీ ॥ ౫.౯ ॥
దేవనిత్యః ॥ ౫.౧౦ ॥
జితేన్ద్రియః ॥ ౫.౧౧ ॥
షణ్మాసాన్నిత్యయుక్తస్య ॥ ౫.౧౨ ॥
భూయిష్ఠం సమ్ప్రవర్తతే ॥ ౫.౧౩ ॥
భైక్ష్యమ్ ॥ ౫.౧౪ ॥
పాత్రాగతమ్ ॥ ౫.౧౫ ॥
॥ యోగపదార్థప్రకరణమ్ ॥ (యోగవిషయక వస్తు ప్రకరణమ్)
మాంసమదుష్యం లవణేన వా ॥ ౫.౧౬ ॥
ఆపో వాపి యథాకాలమశ్నీయాదనుపూర్వశః ॥ ౫.౧౭ ॥
గోధర్మా మృగధర్మా వా ॥ ౫.౧౮ ॥
అద్భిరేవ శుచిర్భవేత్ ॥ ౫.౧౯ ॥
సిద్ధయోగీ న లిప్యతే కర్మణా పాతకేన వా ॥ ౫.౨౦ ॥
ఋచమిష్టామధీయీత గాయత్రీమాత్మయన్త్రితః ॥ ౫.౨౧ ॥
రౌద్రీం వా బహురూపీం వా ॥ ౫.౨౨ ॥
అతో యోగః ప్రవర్తతే ॥ ౫.౨౩ ॥
ఓఙ్కారమభిధ్యాయీత ॥ ౫.౨౪ ॥
హృది కుర్వీత ధారణామ్ ॥ ౫.౨౫ ॥
ఋషిర్విప్రో మహానేషః ॥ ౫.౨౬ ॥
వాగ్విశుద్ధః ॥ ౫.౨౭ ॥
మహేశ్వరః ॥ ౫.౨౮ ॥
॥ దుఃఖాన్తప్రకరణమ్ ॥
(.....) ॥ ౫.౨౯ ॥
శ్మశానవాసీ ॥ ౫.౩౦ ॥
ధర్మాత్మా ॥ ౫.౩౧ ॥
యథాలబ్ధోపజీవకః ॥ ౫.౩౨ ॥
లభతే రుద్రసాయుజ్యమ్ ॥ ౫.౩౩ ॥
సదా రుద్రమనుస్మరేత్ ॥ ౫.౩౪ ॥
ఛిత్త్వా దోషాణాం హేతుజాలస్య మూలమ్ ॥ ౫.౩౫ ॥
బుద్ధ్యా ॥ ౫.౩౬ ॥
సఞ్చిత్తమ్ ॥ ౫.౩౭ ॥
స్థాపయిత్వా చ రుద్రే ॥ ౫.౩౮ ॥
ఏకః క్షేమీ సన్వీతశోకః ॥ ౫.౩౯ ॥
అప్రమాదీ గచ్ఛేద్దుఃఖానామన్తం ఈశప్రసాదాత్ ॥ ౫.౪౦ ॥
॥ ఈశానమన్త్రప్రకరణమ్ ॥
అత్రేదం బ్రహ్మ జపేత్ ॥ ౫.౪౧ ॥
ఈశానః సర్వవిద్యానామ్ ॥ ౫.౪౨ ॥
ఈశ్వరః సర్వభూతానామ్ ॥ ౫.౪౩ ॥
బ్రహ్మణోఽధిపతిర్బ్రహ్మా ॥ ౫.౪౪ ॥
శివో మే అస్తు ॥ ౫.౪౫ ॥
సదా ॥ ౫.౪౬ ॥
శివః ॥ ౫.౪౭ ॥
ఇతి శ్రీలకులీశకృతం పాశుపతసూత్రమ్ ।
॥ శుభమ్ ॥
KāravaṇaMāhātmyam కారవణమాహాత్మ్యమ్; that describes about the birth of Lakulīśa లకులీశ / Lakuṭīśa లకుటీశ who is considered as one of the 18 Avatāra ౧౮ అవతార of Śiva శివ closely related to the Pāśupata Sampradāya పాశుపత సమ్ప్రదాయ, can be accessed from the respective link given below.
The prakaraNam-s pertain to the Kaundinya Bhashya, and their placement occurs with some differences amongst the various publications. These have been marked here for ease of reference.
Sutra 5.29 is reported as missing in some publications, which therefore have the last Sutra numbered as 5.47; while other publications have concluding Sutra numbered as 5.46.
Encoded and proofread by Ruma Dewan
% Text title : Pashupata Sutram
% File name : pAshupatasUtram.itx
% itxtitle : pAshupatasUtram
% engtitle : pAshupatasUtram
% Category : shiva, sUtra
% Location : doc_shiva
% Sublocation : shiva
% Language : Sanskrit
% Subject : philosophy/hinduism/religion
% Transliterated by : Ruma Dewan
% Proofread by : Ruma Dewan
% Description/comments : Shaiva Agama Tantra, Pashupata Shaiva Yoga
% Indexextra : (Scans 1, 2, 3, kAravaNamAhAtmyam)
% Latest update : September 2, 2025
% Send corrections to : sanskrit at cheerful dot c om
% Site access : https://sanskritdocuments.org